Program 31. ročníku

Výstava nazvaná "Od svítání do soumraku" představí každodenní lidské činnosti nezávisle na ročním období.
Dozvíte se něco třeba o místní škádlivce nebo o použití pořádně velkého kocúra.
Na slavnostní vernisáži zatančí a zazpívá DFS Šohajíček z Násedlovic.
Muzeum bude otevřeno v sobotu do 18.00 a v neděli od 10.00 do 18.00
Přijďte ochutnat naše pégny. Autorkou pořadu: Věra Colledani
Výstavu připravuje Spolek pro muzeum v budově muzea.
POZOR: jediný pořad mimo národopisný areál

Zahajovací pořad v národopisném areálu u vinařských stánků.

Ve společném stánku vinařství:
Vinařství Hradil - malé vinařství z Krumvíře, které je přímo předurčené k prezentaci na festivalu. Jeho vína nesou totiž logo "Vína z Kraje beze stínu".
Vinařství Pod Kumstátem - Zástupce domácího Krumvíře. Rodinné vinařství s dlouholetou tradicí, které obhospodařuje vinohrady v katastru naší obce a každoročně sestavuje kolekci těch nejlepších vín vzešlých právě z Krumvíře. V posledních letech sbírá ocenění na domácích výstavách, ale i ve světě - např. Terravino nebo Grand Prix Austerlitz.
Vinařství Jindřiška Zezulová - krumvířské vinařství. Rodinná firma produkující odrůdová vína s moderními prvky technologie výroby.
Vinařství Prokop - krumvířské vinařství, které je s festivalem spojeno už po několik ročníků i jako sponzor. Je mladým rozvíjejícím se vinařstvím, které se zaměřuje na produkci přívlastkových vín.
Sedlecká vína - Sedlec u Mikulova, host z jiného regionu. Vinařství patří k tradičním výrobcům kvalitních přívlastkových vín, která se rodí v nádherném regionu v okolí Mikulova a u největšího moravského rybníku Nesyt. Vína byla podávána na slavnostních tabulích pro anglickou královnu Alžbětu II. a manželku amerického prezidenta Hillary Clintonovou. Snahou vinařství především je, aby vína byla v souznění se zdejším terroir a naplno vynikla jejich poetika.

V samostatných stáncích tato vinařství:
Vinařství Josef Valihrach - krumvířské vinařství, které získalo významná světová ocenění (concours mondial de Bruxelles, Chardonnay du Monde, COncours International des vins á Lyon) a může se pyšnit i třemi tituly Vinaře roku České republiky. V současnosti hospodaří na asi 18 hektarech vinic a produkuje hlavně přívlastková vína, ale také speciality jako Carmenere, Lena nebo Cabernet Blanc.
Vinařství Maděřič - Moravský Žižkov, při zahájení programu proběhne řízená degustace vín tohoto vinařství. Firma Ludvík Maděřič obhospodařující cca 30 ha vinic začala s výrobou vína v roce 1993, a od té doby postupně doplňovala sortiment nabízených vín a rozšiřovala služby pro své klienty. Dnes má firma produkci cca 3000 hl vína a široký sortiment jakostních i přívlastkových vín ze 17 odrůd révy vinné, ze kterých si určitě každý vybere.
Vinařství Marek Koráb - Boleradice, vinařství pozváno jako propojení s hlavním nedělním programem. Vinařství s pravdivými víny. Vyrábí vína jak nového moderního typu, tak i vína klasického selského typu a nabízí tak možnost srovnání.
Vinařství Herůfek - rodinné vinařství zabývající se výrobou jakostních a přívlastkových vín se sídlem v Zaječí, které je součástí Velkopavlovické vinařské podoblasti, v těsném sousedství Lednicko-valtického areálu. Obhospodařuje 10 hektarů vinic ve viničních tratích Růžový vrch, Nová hora a Pod Novou horou.
Vinařství Krist - Milotice, host z jiného regionu. Tato mladá, dynamicky se rozvíjející firma se spoustou českých i zahraničních ocenění se specializuje výhradně na výrobu vysoce kvalitních přívlastkových vín, v současnosti obhospodařuje cca 10 ha vinic.

Prezentace je spojená s vystoupením mužských sborů Krumvíř a Dobrý ročník Velké Bílovice za doprovodu cimbálové muziky Primáš. Autorka pořadu Božena Svobodová.

V letošním zahájení jsme provedli generační obměnu zahajovacích souborů. Vystoupí dětský sbor Základní umělecké školy Klobouky a vítězové kategorií verbířské dětské soutěže regionu za doprovodu CM Šmytec.
Moderuje: Magdalena Múčková

Nedílnou součástí Kraje beze stínu je Soutěž o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku regionu Hanácké Slovácko, která se poprvé v Kumvíři konala v roce 1989.
Soutěž je vždy veřejná a odborná porota hodnotí předzpěv, tanec a také vzhled kroje. Zúčastnit se mohou amatérští tanečníci od věku 15 let. Vítěz soutěže postupuje do finále na MFF ve Strážnici.
Soutěžící, kteří se umístí na druhém až šestém místě, postupují do předkola soutěže na MFF ve Strážnici.
V letošním roce opět obnovujeme hlasování diváků.

Soutěž bude rozdělena do více bloků. Mezi bloky a před vyhlášením výsledků proběhne pořad souborů Olšava Uherský Brod a Kopaničiar Myjava.
Doprovází: cimbálová muzika Šmytec
Moderuje: Magdalena Múčková
Autor pořadu: Jan Šafařík

Pořad folklorních souborů Kopaničiar Myjava Slovenská republika a Olšava Uherský Brod.
V rámci sobotního programu festivalu uvidíte dva významné soubory, které mají kořeny v podhůří Bílých Karpat. Jsou to soubory, které dělí kopec Velká Javořina a dnes i bohužel státní hranice mezi Českou a Slovenskou republikou. Ze slovenské strany Javořiny - Folklórny súbor Kopaničiar z Myjavy. Rázovitá kopaničárská oblast protkaná vůní trnek. Soubor by založen již v roce 1955 a mezi zakládající členy a vedoucí lidové hudby patřil Jožka Kubík. Z české strany Soubor písní a tanců Olšava z Uherského Brodu. Zpracovávají tance z moravských Kopanic, Uherského Brodu a jeho okolí. Název si vybrali podle řeky Olšavy, která protéká Uherským Brodem a to již v roce 1951, kdy byl soubor Olšava založen. Podle potřeby střídají kroje Brodský, Hrozenkovský a Straňanský.
Pořad se bude prolínat se soutěží verbířů, která bude rozdělena do více bloků. Předpokládaný konec pořadu 23:00.
Autor pořadu David Pavlíček.

Pod názvem cimbálová muzika Primáš z Boleradic působí v oblasti Hanáckého Slovácka od roku 2006. V roce 2011 vydali své první CD s názvem Hanácké Slovácko, o deset let později výroční CD Od Rožnova po Břeclav. Dlouhodobě spolupracují s Divadelním spolkem bratří Mrštíků z Boleradic, s tanečními soubory, mužskými a ženskými pěveckými sbory, k vidění jsme rovněž na slavnostních koncertech, besedách u cimbálu, koštech vín, burčákových slavnostech a dalších společenských akcích.

Ene bene dika mura
obrštajne rozmarine
ryky ryky pumperliky
alec palec ven!

Moderuje: David Pavlíček
Autorka pořadu: Marie Šebestová

Představení obce Hanáckého Slovácka „A ta naša dědina“ – Boleradice. Účinkuje Divadelní spolek bratří Mrštíků a obyvatelé obce Boleradice.

Je zvláštní místo v rovinách Jižní Moravy, místo, kde konečky svých prstů krajinu vlní a prohýbá do desítek pahorků a kopečků a stovek menších či větších údolíček Ždánický les, ten nejjižnější cípek Středomoravských Karpat. A právě tu, tísněné mezi dvěma kopci – Nedánovem a Předním Koutem – leží Boleradice, prastará dědina malebného koloritu a bohatých dějin. Mluvím o dědině… ač jsou Boleradice z titulu dávného práva pořádat trhy oprávněny nést titul městys, pro mne pořád zůstávají dědinou. Dědinou, kde se při cestě do vinohradu pod nohama víří voňavý pískovcový prach polní cesty, a sama tato cesta je pořád ještě tu a tam lemována pokroucenými kmeny a haluzemi starých hrušek, marhulí a kadlátek - stromů, které sem vždycky patřily. Dole, v hloubi dědiny, se pořád dá schovat před pařícím slunkem třeba pod kopcem Paseky, kde je stín a chládek po celý rok. Nahoře pak, nad dědinou, v Psinku a Víckově a dál pod Nedánovem, se slunko bez ustání opírá do polí a vinohradů. Když pak vystoupáte až nahoru na vysoký Nedánov, spatříte nejen naši dědinu sevřenou mezi kopci, ale dále dohlédnete až na kraj Moravy a dál do Rakouska.

Boleradice jsou dědinou plnou nejen šikovných řemeslníků, kde odpoledne po práci v hospodě pořád doptáte snad všechnu pomoc s řešením všech možných starostí jak na domě, tak na poli. Boleradčáci neboli metlaři, jak se jim odedávna říká, jsou však také lidem kulturním, kumštýřským a muzikantským. Divadlo u nás hrály už babičky našich babiček, a nejednoho šikovného muzikanta najdete snad v každé ulici. A právě tento svůj um se vám dnes pokusí Boleradští předvést. Spojenými silami muzikantskými a hereckými snad na vás přenesou alespoň malý kousek poezie a kouzla našeho milovaného kraje.

Antonín Vejvančický
starosta

V Boleradicích pracuje řada spolků a sdružení. Jednou z nejdéle trvajících zájmových aktivit v obci je ochotnické divadlo. Je to již více než sto dvacet let, co se v Boleradicích hraje. Na jeho začátku stanul Cyril Metoděj Hladký, který obstaral vše potřebné k tomu, aby se poprvé rozevřela divadelní opona a ochotnické divadlo v Boleradicích tak vykročilo na cestu k divákům a do historie obce. Jakýmsi pomyslným novodobým milníkem je rok 1982, kdy bylo představení Maryša navrženo k účasti na Národní přehlídce vesnických divadelních souborů ve Vysokém nad Jizerou. Bylo to vůbec poprvé v celé historii divadla okresu Břeclav, že se některý soubor celonárodní přehlídky účastnil. Tento úspěch povzbudil a následovaly další. Na národní přehlídce ve Vysokém nad Jizerou byl soubor již sedmnáctkrát a odvezl si odtud vedle řady jiných i ocenění to nejcennější - vítězství v přehlídce a postup na Jiráskův Hronov.

Dnešní vystoupení, které má reprezentovat obec Boleradice, připravili právě členové Divadelního spolku bratří Mrštíků společně s boleradickými muzikanty. Vybrali ukázky z dramatu Aloise a Viléma Mrštíků – Maryša. V Boleradicích byla tato hra uvedena již čtyřikrát: poprvé v roce 1910, dále v letech 1947, v roce 1982 a zatím naposled v roce 2011. Tato inscenace byla nastudována v původním nářečí i krojích a doplněna písněmi uvedenými v sedmém vydání z roku 1910. V dnešním vystoupení uvidíte herce, kteří ztvárnili své role právě v posledním provedení Maryši.

Autorky pořadu: Iva Kahounová, František Koráb

Snad každý z nás, počínaje dětmi, dospělými konče, miluje pohádky. A tak vám k nastolení nálady na festivalu Kraj beze stínu přinášíme příběh, který uvidíte v neděli odpoledne v podání dospělých souborů za doprovodu cimbálových muzik Hanáckého Slovácka.

Bylo, nebylo. A toho jednoho červencového dne se dělo kde co, a ne vše by se nám dnes líbilo! Příroda v červenci překotně dokonává své dílo a předává nám jej k užitku. Vinohrady stále ještě přelévají všechnu sílu do hroznů, kdežto obilí již pochytalo dostatek zlata od sluníčka, aby mohlo být zkoseno. I meruňky vystrčily své oranžové plody všemu světu na odiv, aby tak oznámily, že přišel čas využít jejich chutí. A práce nepočká.
Proto je hned zrána v dědině rušno. Sluníčko ještě ani nestačilo prvními paprsky osvítit celý dvůr a už se mezi nimi prodírá červený hřebínek kohouta, který zvučnými tóny oznamuje příchod dalšího dne. A budí ty nejbližší, slepičky. Červeně i bíle zbarvené, všechny hladové, kokodákajíc své prosby o trošku toho zrní. Než ale stihne kohout probudit hospodáře, něco zvláštního se na dvoře stane….
To hospodyně již dávno vstaly, aby na koláče zadělaly. Vždyť je svátek Navštívení Panny Marie a v dědině se chystají hody. Ale ani o největším svátku v roce nemůže práce stát. Práce nepočká!
Je začátek července a zrovna dnes je třeba započíst žně. A tak hospodář brzy ráno budí své pacholky a popohání je s vidinou velkého množství práce. Pacholci nezapomínají hned po ránu procvičit svá těla a připravit je na namáhavou práci. Do dvora přijíždějí ženy vazačky a žádají si od hospodáře povolení započat žně. Hospodyně už chystá snídani pro hladové pracovníky, kteří musí načerpat sílu z dobré ranní stravy. Tak honem, snídejte! Práce nepočká!
Vazačky odjely s pacholky na pole žito žat a mezitím už hospodyňkám těsto vykynulo. Je čas nasázet koláčky do pece. Ale co to? Kamna netáhnou! Zavolejte kominíka! Kominíka Karla! Z toho by byl stárek! Než ženský v síni proberou, kdo byl kdy lepším stárkem, pánové zatím ve sklepě víno okoštují a pečlivě nejlepší vzorky na hody vyberou.
A než se v brzkém odpoledni sejdou mladí chlapci z chasy a stárci v horní hospodě, aby odsud vyrazili pozvat všechny z dědiny na hody, musí ještě otrhat meruňky. Práce přece nepočká!
Kamarád s kamarádem v sadu se sešel,
meruňky nakonec trhat nešel.
Vosy mu je nakousaly, a červíci navrtali.
Vypálit ten zbytek leda!
Na zdraví a na hody připít s kamarády třeba!
A jak to dopadlo? Děvčata chlapce hledala, prázdné flašky a chlapce po meruňkovici znavené našla. „Musíme je vzbudit!“ hlesla. Kolem flašek vzdušný tanec hodila a pod májú za chvílu s šohajkama kroužila. A v dědině na návsi zatím veliké haló se strhlo. Tetky Mařa a Tereza se štengrovaly, která už má napečené, která už má uklizené, která má lepšího chlapa, a která lepšího syna. Jak dvě klebetnice. Skoro každý v dědině se jim dostane do úst, o každém ony něco vědí. A zavádka je už za chvíli! Prozradí něco i o vás?
Už se hore dědinú nese tklivá píseň Zhůru, chaso, zhůru, hody už nám tahnú. Stárci a chasa tak vyzívají všechno obyvatelstvo, aby práce zanechalo, spěchalo na hody a uctilo tak památku patrona zdejšího kostela. V tom křesťanském svatostánku se všichni, slavnostně nastrojení, sejdou a vyčkají na požehnání pana faráře, posléze požádají o povolení hodů i pana starostu, a pak se již oddávají všemu veselí, dodržujíc přitom tradiční zvyky a tancujíc zavádku.
Pojďte s námi a uvidíte… Protože - včíl už práca počká!

Účinkují: FS Salajka Dambořice + CM Friška Chasa ze Ždánic + CM Hradisko FK Krúžek Němčičky + CM Lašár FK Pohárek Týnec + SK Hrozen Velké Bílovice + CM Lašár Hanáckoslovácký krúžek Velké Pavlovice + CM Vinica CM Vonica + Mužáci z Klobouk u Brna Vítězové verbířské soutěže

Moderuje: David Pavlíček a Jožin
Autorka pořadu Zuzana Martinková

Host letošního ročníku je region Horňácko

Około téj Velkej, teče voda kołem… zpívá se v jedné horňácké písni. Ale nejenom příroda a voda říčky Veličky je na Horňácku zajímavá. Bohatá tradice lidové kultury, která se zde dochovala, udivuje svou archaičností v mhoha směrech.

Region pod vrcholky Bílých Karpat u slovenských hranic s největší obcí Velká nad Veličkou čítá na 9 dalších okolních obcí – Javorník, Nová Lhota, Suchov, Hrubá a Malá Vrbka, Kuželov, Louka a Lipov. Díky své částečné izolovanosti od okolí se zde po dlouhou dobu uchovala lidová kultura v původní pestrosti. V 19. století ji obdivoval Leoš Janáček, Vítězslav Novák či bratři Uprkové. Na Horňácku se narodil sběratel písní Martin Zeman, malíř Karel Sup, sběratelka lidových tanců Zdena Jelínková, choreograf Cyril Zálešák a další významné osobnosti oblasti lidové kultury.

Náš pořad bude putováním po horňáckých obcích ale i po kalendářních a rodinných zvycích a obyčejích tohoto regionu v průběhu roku od fašanku, půstu a Velikonoc, přes letní praní prádla a kosení bělokarpatských luk, po podzimní hody, zabijačku a svatbu. Muzikanti vám dají nahlédnout alespoň do malé části drsné horňácké muziky, tanečníci se zavrtí v různých podobách tance sedlácká ale i při konopicích, řemeslnických figurálních tancích či verbuňku, zpěváci vás okouzlí melodiemi k tanci, k práci, lyrickými baladami i písněmi církevními a ukáží se vám mnohé varianty krojů od pracovních až po ty nejobřadnější.

Věříme, že se Horňácko skrze tyto střípky zapíše i do vašich srdcí.

Účinkují:

DFS Veličánek (ved. Jana Švrčková a Magdalena Maňáková), FS Velička (ved. Irena Zajíčková), FS RetroVelička (ved. Simona Petříková), Taneční skupina z Nové Lhoty (ved. Irena Mikesková), Taneční skupina z Lipova (ved. Renata Potěšilová), Sboreček žen z Lipova (ved. Štěpánka Tomčalová), Mužský sbor z Hrubé Vrbky (ved. Jiří Miškeřík), cimbálové muziky s primáši Danielem Slovákem, Janem Kománkem a Martinem Kománkem, Martin Prachař, Ivan Urbánek, Martin Hrbáč.

Autorky pořadu: Magdalena Maňáková, Irena Zajíčková

Závěr festivalu patří vždy muzice, které umí zpracovávat folklór i netradičním způsobem. Koncert cimbálové muziky Musica Folklorica bude tečkou za celým festivalem

Musica Folklorica vznikla v roce 2001 z původně příležitostného tria Petr Pavlinec, Miroslav Kolacia a Martin Slovák, hrajícího převážné skladby určené pro cimbál s doprovodem.

Sestavu postupně začali doplňovat další houslisté, violisté a hráči na dechové nástroje, vesměs muzikanti mající zkušenosti z jiných folklorních kapel. Složení muziky i název se v průběhu let obměňoval, až roce 2006 se definitivně ustálilo označení Musica Folklorica. Základní sestava tvořící pilíř celé muziky zůstala neměnná. Hlavním motivem spolupráce muzikantů, kteří aktivně působí především ve svých domovských muzikách, je především snaha podívat se na hudební materiál z poněkud jiného úhlu a vytvářet snímky, u kterých komerční úspěch není až tak důležitý. Muzika se od začátku zaměřila především na interpretaci instrumentálních aranží určených pro sólové nástroje s doprovodem orchestru. V současné době aktivně spolupracuje s řadou vynikajících zpěváku a sborů. Repertoár muziky tvoří především vlastní úpravy hudebních témat z moravskoslovenského pomezí a okrajově i skladby z oblasti Rumunska a Maďarska a autorská tvorba. Členové kapely se v současné době účastní také crossoverových projektůpředevším ve spojení s folk-metalovou formací

V současnosti se hudební sestava ustálila na složení Miroslav Kolacia - housle, Lubomír Graffe - housle, Jaroslav Panák - housle, Michal Uhříček - viola, Martin Slovák - kontrabas, Petr Pavlinec - cimbál.

Autorka pořadu: Marie Foretníková