Program 29. ročníku

sobota 13. 6. 2015

18:00

"Pijme vínečko"

chevron_right

,,Pijme vínečko" zahrnujícím ochutnávku vín z několika vinařství Hanáckého Slovácka spojenou s vystoupením mužských pěveckých sborů.

Cimbálová muzika Strunka, která vznikla z absolventů ZUŠ Klobouky u Brna v roce 2011. Prim Blanka Demelová, Denisa Veselá
Mužský sbor Krumvíř pod vedením Vítězslava Charváta. Vznikl v roce 2012 a navázal tak na tradici mužských sborů v Krumvíři.
Mužský sbor Morkůvky (Suchá hruda), který působí v obci již 8 let, pod vedením Libora Pokorného.

Autorka scénáře: Blanka Demelová

Z vinařů se zúčastnili:
Vinařství Lukáš Hlinecký z Čejkovic
Ing. Vlastimil Krčmař ze Ždánic
Vinařství Veritas z Bošovic
Vinařství Josef Dufek Svatobořice - Mistřín
Vinařství Pod Kumstátem Krumvíř.
Dalších pět vinařství - Prokop Krumvíř, Hradil Krumvíř, Ševela Brumovice, Omasta Horní Bojanovice, Pavlovín Velké Pavlovice prezentovalo svá vína ve společném stánku mikroregionu Kloboucko.

19:30

"U súsedú"

Přehlídka cimbálových muzik sousedních regionů
chevron_right

Přehlídka cimbálových muzik sousedních regionů, kterou zahájí domácí cimbálová muzika Vonica z Krumvíře pod vedením Jana Zaviačiče, prim František Koráb.
Cimbálová muzika Friška z Kyjova s dívčím sborem. Muzika vznikla v roce 2003, doprovodná muzika národopisného souboru Kyjovánek, zpracovává převážně Kyjovské dolňácko. K desátému výročí muziky vydali CD "Veselo v Kyjově". Prim muziky David Vašulka, vedení sboru Klára Kazíková.
Skupina Gajdoši Brno vznikla odštěpením muziky Brněnští Gajdoši. V pořadu představí průřez CD "Písničky z brněska". Vystupují pod vedením Václava Kováříka. Uslyšíte i méně tradiční nástroje jako jsou grumle, dudy, vozembouch a drobné perkuse.
Cimbálová muzika Zádruha z Dolních Bojanovic z regionu Podluží vznikla v roce 1993. Název přijala jako upomínku na první rolnicko-vinřské držstvo ve střední Evropě, které bylo založené v roce 1902 v Dolních Bojanovicích. Vedoucí muziky a prim Miroslav Klubus.

Autorka scénáře: Drahomíra Novotná
Moderuje: Magdalena Múčková

neděle 14. 6. 2015

14:00

Dětský pořad

chevron_right

Nedělní program byl zahájen průvodem krojovaných obcí po kterém následoval Program dětských souborů a cimbálových muzik.

Pantlička Krumvíř - Jarmark, vedoucí souboru Barbora Oudová, Petra Huspeninová
CM ZUŠ Klobouky u Brna - vedoucí muziky Jindřich Demela, prim Pavlína Oprchalová
Pomněnka Čejč - Jak si u nás hrajeme, vedoucí souboru Kateřina Malíková, Zuzana Štiková, Jana Ševelová
Salajenečka a Salajenka Dambořice - Ostatky, Dýšť, vedoucí souboru Lucie Pavlíková
Žižkovjánek z Moravského Žižkova - tance z Hanáckého Slovácka, vedoucí souboru Jaroslav Švach
CM ZUŠ Strážnice - vedoucí muziky Jaroslav Cvek, prim Tomáš Grézl, Štěpánka Brhelová
Handrláček Kunovice - Stavění máje, vedoucí souboru Iva Janásová, Zdenka Hašková

Jako doprovodné muziky hrály: CM ZUŠ Klobouky u Brna, CM Mládí, CM dětského souboru Salajenka, CM sourozenců Osičkových a CM ZUŠ Strážnice.

Autorka pořadu: Marie Šebestová
Průvodní slovo: David Pavlíček

15:30

"A ta naša dědina"

chevron_right

V letošním roce odstartoval nový pořad, ve kterém se představují jednotlivé obce regionu Hanácké-Slovácko. Jako první přijala pozvání obec Ždánice.

Ždánice, město ležící v severním cípu regionu Hanácké Slovácko obklopena Ždánickým lese, o jehož založení se první zmínka datuje rokem 1102. Krásu kroje, tance i melodičnost písní zachytí ve svém vystoupení zástupci Ždánic.

Účinkují: Dětský národopisný soubor Ždáničánek, národopisný soubor Ždáničan, národopisný soubor Chasa ze Ždánic, ženský pěvecký sbor Ženičky, Mužský pěvecký sbor, dětská cimbálová muzika při ZUŠ ve Ždánicích a cimbálová muzika Hradisko s primášem Zdeňkem Jozsou.

Autor programu: Zdeněk Duroň

16:00

,,Od klásku ke kvásku"

chevron_right

Obilí, plodina, bez které si jen málokdo z nás dokáže život představit. Tak obyčejné a přece pro lidi tak důležité. Obilí člověka pevně spojilo se zemí a je s ním spojena nejstarší lidská činnost - obdělávání půdy.
Pěstování, zpracování obilí a zvyky s tím spojené nás inspirovaly ke vzniku tohoto pořadu, v němž se představí soubory Hanáckého Slovácka či soubory, které tento region zpracovávají. Závan sousedního Podluží vnese do programu SK Hrozen z Velkých Bílovic, který funguje ve spojení s FK Pohárek z Týnce.
Po uvítání jara zasejeme, postaráme se o to, aby nám oblí pěkně vyrostlo, a sklidíme. Děti nám připomenou, co všechno na poli pěstujeme, a také nezapomenou po strništích vypustit husy na pastvu. Nějakou neplechu vyedou ještě ve stodole, ale to je už dospělí vyženou, protože svezou snopy a jepotřeba vymlátit. Pak s obilím do mlýna a za chvíli ucítíme vůni čerstvě upečeného chleba. Nejen chlebem živ je člověk: Težká práce, která nás provází cestou ke krajíci chleba, se musí zapít dobrým pivem. Když je obilí sklizené, chléb napečený a pivo uvařené, tak už nezbývá než se veselit při dožaté nebo též haldamáši, jak bývalo ukončení žní v našem kraji též nazývvané.

Účinkují:
Žižkovjánek mladší (Moravský Žižkov)
Slovácký krúžek Hrozen (Velké Bílovice) FK Pohárek (Týnec)
Dětské soubory: Polehrádek (Boleradice), Nenkovjánek (Nenkovice), Hanýsek (Šakvice)
Národopisný spolek Pálava a Pálavští senioři.
Jako doprovodné muziky hrály CM sourozenců Osičkových z Velkých Bílovic, CM Šohaj a CM Píšťalenka.

Průvodní slovo: Kateřina Kovaříková

18:00

"Koléj toléj valašského"

chevron_right

"Hory, doly, kopce a doliny, vy ste mně vždy bývaly upřímny!
Všecko víte, nepovíte, protože vy mluviť neumíte, protože vy nemluvíte."

Valašsko - hornatá krajina, kde jsou dřevěné chalupy rozmístěny po kopcích, kde kroj býval střídmý, stejně jako způsob života místních obyvatel. Chléb se dobýval z kamenité země, stáda ovcí se pásla v horách, a přitom všem si lidé zpívali a radostně tančili. Pojďte s námi putovat valašskou krajinou, ocitnee se na pastvě, kde předvádí ogaři svou mladost, sílu a obratnost. Práce byla součástí každodenního života, pomáhali všichni, mládenci už zdáli vyhlíželi svou milou. Té radosti, když ji uviděli, jak jim nese občerstvení a pomůže i s prací! Kosí Jano, kosí trávu, na zelenéj lúce. Milá za ním pohrabuje, držba hrabě v ruce. Mnoho písní nám práci připomíná, ale vždycky se přece našla chvilka si zatančit, třeba i s cepy. Když zavítal do vesnice se zpěvem dráteník, seběhly se cérky, aby ho poškádlily. Že měly převahu, nikomu nevadilo. Hned byli všichni v tanci ! A řemeslníků býval na Valašsku taky dostatek - kovařů, kadleců, ševců. Jedni zpívali My huťaři, my sme byli dycky chasa veselá a do tanca nás pobízat muzika nemusela! Prosím, pamatujte si, že nad kelečské ševce v světě néni!

Radost, mládí a láska nás zavedou k muzice, a že nechyběl ani tady tanec, je každému jasné. Těch řečí, co bývalo kolem! Kdo s kým tančí, která cérka zůstala bez tanečníka. To víte, že kolikrát měla uplakané oči. Na smutek si dala gořaličku a sama se konejšila gořalko červená, ja sa ťa napiju, dycky su veselá! Oblíbeným tancem výbal valčík a s pokročilou hodinou zábava směřovala k valašským točeným. Zaspívaj, kohútku, a já ti dám pohanky, abych já nezaspal u svojéj galánky. Kohútek nespívá, slunečko už vychodí, milá ho schovala, ať mňa neprobudí. Stávalo se, že a jednou cérkou chodívalo více chlapců. Potom zněly krajinou písně jako dyž sem já k vám chodívával, chodívalo nás pět, nechtělas ně pověděti, kterého budeš chtět.

Valašsko námnabízí mnoho krásných příběhů. Pojďte je s námi prožít a alespoň na chvilku se přeneseme v čase a zaposlouchejme se do dob dávno minulých.
Účinkují:
Valašský soubor Kašava ze Zlína, VSPT Rusava a CM Bukovinka z Bystřice pod Hostýnem, Jan Rokyta ml. - cimbál, Klára Obručová - zpěv.
Autorky pořadu: Kateřina Kovaříková a Markéta Hnilicová.

19:30

FLAIR

chevron_right
Nová nadžánrová kapela FLAIR, která v druhé polovině listopadu 2014 odstartovala prvními koncerty svou existenci. V akustické kapele FLAIR se pod uměleckým vedením Jana Rokyty mladšího představují mladí hudebníci: talentovaná zpěvačka Klára Obručová, houslista Petr Vala, violista Jiří Pospěch, kontrabasista Lukáš Švajda či pední český klarinetista Igor Františák. V programu "Od pramenů k moři..." přináší FLAIR symbiózu hudby lidové a klasické, v níž se objeví valašský odkaz Jana Rokyty seniora, ale i písňové úpravy Leoše Janáčka, zhudebněné básně Petra Bezruče, jakož i teskné ruské romansy či vrituózní muzikantský výlet do Rumunska.